Loading...
  info@zachrante-drds.cz +420 773 258 112
Vážení příznivci DRDS,
jako mnozí z Vás vidím problém ve dvou rovinách:
 
1. Jako rodič čerstvého absolventa se musím důrazně ohradit proti způsobu jednání s Fleglovými, kteří věnovali souboru daleko víc než 8 pracovních hodin denně, a to na úkor svého volného času i své rodiny, rozvíjeli děti nejen po stránce umělecké, ale, jak už bylo vícekrát řečeno, vedli je k morálním hodnotám a dobrým mezilidským vztahům, úctě k naší historii, k osobnostem, ale i ke svému okolí. Proto by měli odcházet s díky a s poctami, důstojným způsobem a především po vzájemné dohodě s nimi samými.
 
2. Jako bývalé dismanče a zároveň také jako rodič jsem přesvědčena o tom, že když se nezachová zároveň "značka" i koncept, soubor buď nebude fungovat vůbec, nebo přinejmenším rychle ztratí svůj kredit.
 
Jedinečnost DRDS spočívá právě v tom, že trvá už 80 let, za tu dobu se vedení vystřídalo pouze dvakrát a vždy byla v čele jedna silná osobnost (v posledním případě dvojice), která měla nějaký koncept, soubor někam směřoval, pan Disman, pan režisér Berger i manželé Fleglovi byli a jsou zároveň umělci, pedagogové a v neposlední řadě osobnosti, které mohou být dětem vzorem.
 
Přestože soubor za celá ta léta nikdy nepoužíval systém lektorů - specialistů na jednotlivé obory (kromě pravidelných korepetic "zpívaného" repertoáru), děti byly vždy na všechna účinkování v rozhlase, divadlech, dabingu apod. připraveny na profesionální úrovni (jak víme z reakcí všech těchto institucí), mnozí absolventi DRDS se stali úspěšnými herci, moderátory či redaktory. Troufám si ale také tvrdit, že i my ostatní, kteří nejsme mediálně známi, jsme v drtivé většině přinejmenším slušní a kultivovaní lidé, kteří se i přes tyto nepříliš moderní vlastnosti v životě neztratili. Jsem přesvědčena, že většina rodičů nedává své děti do DRDS kvůli vidině výdělků z rolí na plátně a v dabingu, ale především právě kvůli této kontinuální výchově k morálním hodnotám, kultuře i kultivovanosti, na které se v posledních desetiletích poněkud zapomíná.
 
Jistě není náhoda, že mezi rodiči současných či nedávných členů najdeme mnohé absolventy, není náhoda, že při různých setkáních je cítit sounáležitost napříč všemi generacemi, a není také náhoda, že se mnoho známých osobností ke členství hlásí.
 
Považuji proto za přinejmenším krátkozraké a zcela nesmyslné rozhodnutí rušit fungující a léty prověřený systém uměleckého vedoucího souboru, který by pracoval s asistenty - bývalými členy, tak jako tomu bylo doposud. Pro děti je důležité, aby měly vedoucího, který je všechny dobře zná, ví o jejich dobrých i horších vlastnostech a pracuje s nimi, ví do jisté míry i o jejich rodinných poměrech, vede je k vzájemné toleranci, k tomu, aby se starší starali o mladší atd., což systém lektorů absolutně nemůže splnit.  Tento vedoucí by měl být pečlivě vybrán na základě dobře připraveného konkurzu a poté by mu současní vedoucí měli postupně vedení předat, tak aby byla zachována podstata souboru a také některé důležité průběžné projekty (Brundibár apod.).
 
Rozhodnutí o sloučení obou těles ani nebudu komentovat, vypovídá o naprostém nezájmu, nepochopení a neznalosti podstaty dlouholeté existence a prestiže Dismanova souboru.
 
Aranka Suchardová
bývalá členka a matka absolventa DRDS